Davle

Obec na soutoku řek Vltavy a Sázavy je připomínaná v roce 1310 v bule papeže Klimenta V., kterou papež potvrzuje statky Ostrovského kláštera. Počátky jsou však ještě staršího data, neboť ke klášteru Davle náležela od jeho založení v roce 999. V roce 1898 byla v Davli vystavěna kaple Navštívení P. Marie, též nazývaná "Jubilejní", neboť stavba byla dokončena v roce padesátiletého výročí panování císaře Františka Josefa I. Davle je rodištěm hudebního skladatele Antonína Borovičky. Pravý a levý břeh řeky spojují dva mosty. Starší je ocelové konstrukce a byl postavený v roce 1905. Od roku 1995 slouží jako lávka pro pěší. V roce 1991 byl uvedený do provozu nový most "Vltavanů".

Grybla

Přírodní rezervace v oblasti Grybly (513 m) a vyhlídky Panská skála. Ukázka lesních ekosystémů (bučiny a doubravy) v žulové pahorkatině se zajímavými skalními útvary. Lesní porosty mají hospodářský charakter, ale s přirozenou původní skladbou. Z fauny jsou významní ptáci, jako holub doupňák a datel černý, dále mlok a někteří bezobratlí, zejména drobní členovci.

Hornopožárský les

Největší lesní komplex na Jílovsku, jehož délka je přibližně 7 kilometrů a šířka asi 4 km. Mezi nejzajímavější místa patří: chráněné území Grybla, chráněné území Vlčí rokle, vyhlídka na Panské skále, lovecký zámeček na Horních Požárech a další. Na jižním okraji lesů jsou žulové lomy.

Hradišťko pod Medníkem

Obec na skalnatém ostrohu vklíněném mezi řekami Vltavou a Sázavou. Od roku 1638 patřilo Hradišťko Strahovskému klášteru. Ve vsi bývala tvrz, na jejímž místě nechal opat Vít Seipl postavit roku 1709 jednopatrový barokní zámeček vyzdobený malbami Jana Spitzera. Zámecká zahrada je dodnes ohrazena zdí s výklenkovými kaplemi křížové cesty, které vyzdobili J. Spitzer a J Matthauser. Nyní je v zámku obecní úřad. Za druhé světové války, ve vyklizeném prostoru, měli němečtí okupanti zřízeno cvičiště a koncentrační tábor. Pomník obětem nacismu je při silnici na Závist. V údolí Velké Dušno Američané v únoru 1946 vyzvedli tzv. Štěchovický archiv.

Kamenný Přívoz

Stará vorařská obec na Sázavě, rodiště spisovatele Jana Morávka (1888 - 1959). Na hřbitově se nachází ranně barokní kaple sv. Ludmily z roku 1681. Přes Kamenný Přívoz vedla zemská cesta z Lince na Prahu. Na místě bývalého přívozu je silniční most z roku 1895.

Kobylí draha - mapa

Chráněné území na pravobřežním prudkém svahu údolí Vltavy od vrchu Kletecko u Třebsína ke Štěchovické přehradě v délce 2 km. Je zde význačná ukázka souboru zachovaných ekosystémů a stanoviště řady teplomilných druhů rostlin (třemdava bílá, kavyl Ivanův, hvězdnice chlumní, rozchodník bílý, plamének přímý, plicník nejměkčí a roztroušeně tis červený) a živočichů (bohatá populace ještěrky zelené, hnízdiště výra velkého, u břehu Vltavy užovka podplamatá). Na vrchu Kletecko je Smetanova vyhlídka.

Libeř

Dějiny Libře jsou nepochybně spjaty s těžbou zlata. Tuto dobu připomíná zlatonosný Zahořanský potok, někdy zvaný Libřice a doly, které se sem stahují od Radlíku. Přes Libeř vedla stará zemská cesta z Lince na Prahu, jejíž zbytky jsou i dnes patrné. Dominantou Libře je kostelík sv. Jiljí, připomínaný ve XIV. století. V témže století byla v Libři, poblíž kostela, vybudovaná tvrz. V 16. století již ale byla pustá. Na opačném konci vsi, nedaleko dnešního obecního úřadu, stávala druhá libeřská tvrz, poprvé uváděna v roce 1543. Kdy zanikla není známo, ale i dnes se zde říká "Na valech".

Mandava

Vyvýšenina u obce Želivec při silnici z Prahy na Benešov. Zde se 29. září 1419 konalo velké shromáždění husitských stoupenců pod vedením Václava Korandy. Událost připomíná památník s rozhlednou z roku 1931, která je nepřístupná, klíč je možno si zapůjčit na obecním úřadu v Sulici.

Medník

Národní přírodní památka o velikosti 20 ha vyhlášena roku 1933 na levém břehu Sázavy mezi Velkým a Malým Medníkem. Jediná lokalita kandíku psího zubu v ČR a zároveň je to jeho nejsevernější naleziště na světě. V minulosti byl jeho výskyt hojný, ale v poslední době jej značně ubylo. Medníkem prochází stejnojmenná naučná stezka, první v Čechách, dnes neudržovaná. Pro vážné zájemce je v muzeu k dispozici tištěný průvodce po této naučné stezce.

Ostrovský klášter

Podnět k založení kláštera dal v roce 999 kníže Boleslav II. Záměr svého otce dokončil Boleslav III., který potvrdil založení kláštera o rok později. Jeho prvními obyvateli se stali řeholníci z bavorského Nieder Altaichu v čele s opatem Lambertem. Ostrov, na kterém byl klášter založen, leží uprostřed řeky Vltavy, blízko jejího soutoku s řekou Sázavou. Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově či krátce Ostrovský klášter, byl třetím nejstarším klášterem v Čechách, druhým nejstarším mužským klášterem a prvním klášterem umístěným mimo Prahu. Nejprve byl dřevěný. Po požáru v roce 1137 byl obnoven v kamenné podobě v románském slohu a v průběhu 13. století následovala raně gotická přestavba. V roce 1278 klášter napadla vojska Oty Braniborského. Od 2. čtvrtiny 12. století až do poloviny 13. století vyráběla dílna Ostrovského kláštera reliéfně zdobené i nezdobené podlahové dlaždice a obkládací desky z pálené hlíny. Pohromou pro klášter, ze které se již nikdy nevzpamatoval, byly husitské války. Roku 1517 přesídlil opat s konventem do proboštství ve sv. Janu pod Skalou. Po pěti archeologických průzkumech, z nichž první se uskutečnil v letech 1898-1899 a poslední v letech 1975-1983, na sebe klášter upozorňuje částečně odkrytými a zpevněnými základy stavby.

Přírodní park Střed Čech - mapa

Začíná u jižního okraje Prahy, u Zbraslavi a pokračuje lesnatými částmi krajiny k Jílovému, Vysokému Újezdu, Slapům a Štěchovicím. Rozprostírá se na ploše o velikosti 4575 ha. Jsou do něho zahrnuty nejlepší části krajiny, které zatím byly ušetřeny chatové zástavby a stále si udržují svou přírodní a estetickou hodnotu. Jde o prostředí vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku a pozorování přírody po celý rok. Taktéž se jedná o ukázku středočeské krajiny v rekreačním zázemí Prahy. Součástí celého území je několik velmi zajímavých lokalit: vyhlídka Máj, Zahořanské údolí, NPP Medník, Svatojánské proudy, Povltavská stezka, Chráněné území Kobylí draha, Hornopožárský les, atd.

Sekanka

Ostrožna nad soutokem Sázavy s Vltavou, kde se nacházelo středověké sídliště. Bylo založeno mnichy Ostrovského kláštera jako jejich řemeslnické a tržní středisko. Sekanka zanikla ve 2. polovině 13. století, v souvislosti s vpádem Braniborů do Čech roku 1278. Původně se Sekanka říkalo pouze cestě vytesané do skály na vltavské straně ostrožny. Postupně se název rozšířil na celou ostrožnu.

Skalsko

Nevelká ves východně od Jílového. Pod vsí jsou na rybníku Trdláč zbytky středověké tvrze. Na opačné straně od silnice je mokřad s chráněnými rostlinami a živočichy.

Slapská přehrada

Byla budována v letech 1951 - 1956 (v roce 1954 se začala napouštět), výška hráze 65 metrů, délka 260 metrů. Tři Kaplanovy turbíny jsou zabudovány přímo v hrázi s výkonem 144 MW. Jezero je dlouhé 44 km s plochou 1392 hektarů a obsahuje 270 milionů metrů krychlových vody. Přehrada slouží k rekreačním účelům. Pod hrází je sloup z roku 1643 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 k ochraně plavců. Připomínají pokusy o zesplavnění bývalých Svatojánských proudů a úpravy řečiště prováděné v 17. století strahovským opatem Kryšpínem Fukem z Hradišťka.

Svatojánské proudy - mapa

Dnes již zatopený romantický úsek Vltavy mezi Štěchovickou a Slapskou přehradou. Pro plavce velmi nebezpečná část řeky, o jejíž zesplavňování se již v roce 1640 pokusil opat Strahovského kláštera Kryšpín Fuk. Jeho práci připomíná ve stráni na levém břehu pod Slapskou přehradou kamenný sloup. a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722. Mezi přehradami byla Klubem českých turistů v roce 1929 vybudována stezka stejného názvu, je dlouhá 9 kilometrů a stála čtvrt milionu korun. Začíná na levém břehu Vltavy u Štěchovické přehrady. Prochází osadou Ztracenka, kde své písně skládal Jaroslav Mottl, oborou s muflony, na protějším břehu je možno vidět chráněné území Kobylí draha a dvě vyhlídky (Smetanova vyhlídka a Máj) a další zajímavé věci. Cesta končí pod Slapskou přehradou u již zmíněné sochy sv. Jana Nepomuckého.

Svatý Kilián

Místní čtvrť Davle s farním kostelem sv. Kiliána, který se nachází na levém břehu Vltavy, proti bývalému klášternímu objektu na Ostrově. Jako jediný kostel u nás je zasvěcený sv. Kiliánovi, oblíbenému světci v Bavorsku, což dokládá jeho založení mnichy Ostrovského kláštera, kteří přišli z bavorského Nieder Altaichu. Počátky kostela sahají do 12. století. Původně dřevěný kostelík prošel v průběhu staletí románskými, gotickými a konečně v letech 1692 a 1775 barokními úpravami.

Štěchovice

Městečko ležící na soutoku Kocáby a Vltavy. První písemná zmínka je z roku 1209, kdy patřilo klášteru v Plasích. Ve středověku se proslavily těžbou zlata, nejen v údolí říčky Kocáby, ale i na pravém břehu Vltavy v dnešním Brunšově. Přes Vltavu vede silniční most. Začal se stavět roku 1937 podle projektu Miloslava Klementa a je první mostní stavbou u nás, která má dva duté betonové oblouky, na nichž je zavěšena mostovka. Uprostřed Štěchovic se nachází secesní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1911 - 1914 postavený podle K. Hilberta.

Štěchovická přehrada

Byla vybudována v letech 1939 - 1945, v dolní části Svatojánských proudů a zvedla vodu o 20,5 metru. Délka hráze je 124 metry, plavební komora je unikátem ve střední Evropě, má rozměr 118 x 12 metrů (rozdělena na dvě části) a proto umožňuje proplutí lodí o výtlaku do 1000 tun. K přehradě přiléhá střednětlaká elektrárna, která obsahuje dvě Kaplanovy turbíny s výkonem 22,5 MW, napájené z přehradního jezera. Další turbína, vysokotlaká, se nachází pod nádvořím a voda je přiváděna potrubím z nádrže na vrchu Homole. Její výkon je 45 MW a jedná se o elektrárnu přečerpávací. Informační centrum ČEZu zajišťuje v letní době prohlídku.

Třeštibok

Chráněné území na pravém břehu Sázavy proti Medníku. Jsou zde skalnaté stráně mající charakter skalní stepi s řadou chráněných živočichů a rostlin: ještěrka zelená, zmije obecná, slepýš křehký, výr velký, tařice skalní. Společně s vrchem Medníku vytváří krajinářsky velmi cenné romantické údolí. Pod Třeštibokem prochází krátkým tunelem trať zvaná Český Semering. V horní části sedmnácti hektarového území jsou dvě vyhlídky Třeštibok a Hadí skála.

Vlčí rokle

Přírodní památka v sousedství žulových lomů u Prosečnice. Geomorfologicky pozoruhodná rokle zaplněná až 2 metry velkými nahlučenými kameny, které vytvářejí kamenné moře. Územím vede značená turistická cesta.

Vyhlídka Máj

Vyhlídka Máj je 150 metrů nad hladinou řeky Vltavy, v nadmořské výšce 400 metrů. Vzdutá voda štěchovického přehradního jezera tu zatopila bývalé Svatojánské proudy. Na protějším břehu od Slapské přehrady do Štěchovic je vybudována stezka Svatojánské proudy. V lesnatých kopcích naproti (Štěchovická homole) je zřízena obora s muflony. Vltava v tomto úseku vyryla kaňon s četnými zákruty v tvrdých horninách jílovského pásma. Jílovským pásmem je označen pruh stlačených a zbřidličnatělých vyvřelin o průměrné šíři 3 km a délce 60 km, který se táhne od Jílového po Šumavu a je obdařen ložisky zlata. Říční meandr Vltavy vznikl v důsledku nestejné tvrdosti hornin. Tvrdý materiál zůstává, měkký je vodou odplavován. Štěchovická přehrada zvedla hladinu Vltavy o 20,5 metrů a tím se změnil i vzhled údolí pod touto vyhlídkou.

Zahořanské údolí

Toto údolí je zlomem v třetihorních břidlicích. Odděluje Benešovskou pahorkatinu od Pražské plošiny. Zahořanský potok pramení u Horních Jirčan a protéká na svém 14 km dlouhém toku obcí Psáry, Libeř, Zahořany a proti Davli se vlévá do Vltavy. Potok je zařazen mezi pstruhové vody. Poslední část toku (5 km) je obklopena chatami. V Zahořanském údolí se objevily první trampské chaty už v roce 1919 a postupně se rozrostly na celé osady (Havaj, Orlík, Na ostrůvku, Sedm jezů atd.). Na Libřici se konala první trampská olympiáda r. 1927. Původní vzhled chat se však značně změnil. V zalesněném údolí žije řada chráněných živočichů (mlok skvrnitý, skokan hnědý, výr velký, ledňáček říční atd.). Okolo potoka i v bočních údolích jsou stopy po středověkém dolování zlata. Potok občas mění svůj tok v úseku mezi Zahořany a chatovou osadou Havaj u Petrova.